Vítejte na stránkách Obce Dlouhá Brtnice
www.dlouhabrtnice.cz
www.dlouhabrtnice.cz
animaceanimaceanimaceanimaceanimaceanimace

Historie obce

1944 - státní silnice

Kraj na říčce Brtnici je typickou ukázkou kolonizace lesního kraje. Svědčí o tom četné názvy Brtnice - (Trhová) Brtnice, Dlouhá Brtnice, Malá Brtnice (tj. Brtnička) a název hory Brtníku jižně od Brtničky, Smrčné, Doubkov, Bukovec apod. Dlouhá Brtnice vznikla zřejmě ve 2. polovině 13. století. Nejprve zde bylo vybudováno jedno z mnoha menších opevnění a později, patrně počátkem 13. století, došlo poblíž něho k založení vsi. Rozložila se neobvykle dlouze podél cesty spojující Jihlavu a Želetavu, a odtud také pochází její název. Nejstarší zpráva o obci je z roku 1355. Ta uvádí, že tehdejší majitel Dlouhé Brtnice Lanc (Lanclínus i Lenclínus zvaný) postoupil své sestře Mundle a jejímu manželovi Holasovi z Držkrajovic 5 hřiven platu na vesnici Zhořci a věno 500 hřiven grošů. Tato nejstarší zpráva o Dlouhé Brtnici je zároveň nejstarší zprávou o Zhořci, jedné z dnes již zaniklých vesnic.

V polovině 14. st. byla obec rytířským majetkem se zemanskou tvrzí. V této době její význam stoupal, dle zápisu z roku 1368 byla dokonce městečkem, měla i právo rychtářské a šatlavu, ale později její význam klesal a stala se opět vsí, kterou je dodnes. V blízkém okolí vsi se nacházely stříbrné doly, ve kterých se těžilo stříbro s přestávkami od druhé poloviny 13. století až do konce 17. století, kdy pro malou výtěžnost byly tyto doly uzavřeny. Příliv horníků si vyžádal vybudování kaple nebo kostelíka zasvěceného sv. Barboře, jejich patronce, a to pravděpodobně na konci 13. století. Po ukončení první etapy těžby ve 14. století došlo roku 1444 na přestavbu malé svatyně na kostel a k zasvěcení patronu sv. Václavu. Vzhledem k tomu, že velice často docházelo ke změnám ve vlastnictví obce, máme většinu zpráv pouze ve tvaru "komu a za kolik" byla obec prodána (např. roku 1542 se Dlouhá Brtnice stejně jako Stonařov, Suchá, Dobronín apod. stala majetkem města Jihlavy za 2400 kop míšeňských).

Existují však zprávy o přírodních pohromách, které obec postihly. Roku 1544 se sneslo na lány v okolí obce hejno kobylek, které zničilo veškerou úrodu (stejná pohroma následovala i v roce 1693).Na přelomu 17. a 18. století postihla obec povětrná bouře s velkými kroupami, která zničila celou úrodu. V této době bylo však dobrým zvykem mezi českými obyvateli okolních vesnic, že postiženým byla poskytnuta pomoc. Do Dlouhé Brtnice okolní vesničané přivezli vozy s dřívím, obilím i s penězi. Zhoršení stavu obce přinesla i třicetiletá válka. V té době neplatil už ani nepsaný zákon, že poddanému se ponechá z výtěžku jeho práce alespoň tolik, kolik stačí k nejnuznější obživě rodiny a k obdělání půdy. Utrpení venkovského lidu vedlo k tomu, že mnoho poddaných zbíhalo z gruntů a některé vesnice tak zcela zpustly. Po třicetileté válce bylo v Dlouhé Brtnici 24 osedlých domů a 16 opuštěných. U filiálního kostela v Pavlově se uvádí celkem 406 duší a 66 osedlých domů v Pavlově, D. Brtnici, Bezděkově a Stajišti (tzn. že na jeden dům připadlo 6 - 7 lidí). Daňové a vojenské potřeby vedly k pořízení zemských soupisů zemědělské půdy a usedlostí. Proto vznikla nejdříve v Čechách berní rula a později na Moravě lánský rejstřík (lánová vizitace). Výsledek lánové vizitace z roku 1678 úvádí v Dlouhé Brtnici tyto výměry: 176 kusů polí, z toho 467,5 měřic II. třídy a 467,5 měřic I. třídy. Celkový výpočet odpovídal 7 lánům.

V průběhu 17. století se postavení poddaných neustále zhoršovalo, jednak vinou přírodních pohrom, ale i vinou vrchnosti. S ní zažívali poddaní ostré spory, které však v Dl. Brtnici nebyly nikdy vyhrocené tak jako ve Stonařově, kde proti vzbouřeným vesničanům zakročil pluk vojáků (roku 1722). Sedláci z Dlouhé Brtnice se zúčastnili až nevolnického povstání v roce 1775.

Hospodářské a politické změny v polovině 18. století si vyžádaly stavbu nových silnic a rozšiřování poštovní sítě. Tehdy došlo ke zbudování dnešní silnice vedoucí z Moravských Budějovic na Želetavu, Dlouhou Brtnici a Stonařov do Jihlavy, která téměř kopírovala starou tzv. haberskou cestu. Snaha o všestranný rozvoj monarchie se projevila i v oblasti školství - první triviální škola v Dlouhé Brtnici byla zřízena v roce 1776. V roce 1844 byla pro sešlost uzavřena gotická kaple sv. Václava, ale brzy byla opravena a opatřena varhanami. V roce 1871 byla v obci po dlouhém jednání zřízena fara a 23. prosince 1872 zde byl stanoven první farář P. Cyril Žídek. Předtím byla ves přifařena k Pavlovu. 1. červenec 1870 se stal důležitým mezníkem ve vývoji obce, neboť byla připojena k c. k. okresnímu hejtmanství v Jihlavě.

Na přelomu 19. a 20. st. pracovala většina obyvatel tak v zemědělství. Mezi nejčastější řemesla patřili krejčí, bednáři, zedníci, švadleny a obchodníci. V obci byly také tři hostince. Neustálé nebezpečí požárů vedlo roku 1889 místní občany pod vedením Františka Křivánka k založení místního hasičského sboru. Začátky hasičského sboru byly velice těžké, trvalo několik let, než se občané přesvědčili o jeho významu. Sbor pořádal praktická a teoretická cvičení, taneční zábavy, výlety a plesy, jejichž výtěžek byl hlavním zdrojem příjmu hasičů. Od roku 1931 zajížděl sbor k požárům s novou motorovou stříkačkou, na kterou obec finančně přispěla. Velmi důležitou pomoc sehrál sbor i v dalších letech při povodních. 30. září 1923 bylo slavnostně vysvěceno 5 zvonů a o rok později byla provedena oprava kostelní věže a věž byla opatřena hodinami (v roce 2002 byl za částku 80.000 Kč pořízen nový hodinový stroj).

Světu se obec přiblížila 22. 11. 1924, kdy zde začal pracovat telegrafní úřad a o 15 let později, 25. 1. 1939 se v obci poprvé počalo svítit elektřinou. Druhá světová válka nezasáhla do života obce tak tvrdě, jako na většině jiných míst republiky. Nikdy nedošlo k trestným sankcím proti místnímu obyvatelstvu a kromě dvou obyvatel umučených v koncentračním táboře všichni válku přežili. Po válce se někteří lidé odstěhovali do vysídleného pohraničí.

 

V červnu 1949 byl zřízen místní rozhlas a dostavěna garáž pro ČSAD, aby mohl stále větší počet obyvatel dojíždět za prací do Jihlavy. Protože v roce 1954 došlo k prodloužení trasy autobusu až do Nové Říše, bylo možné přestavět garáž na požární zbrojnici, místnost pro matriční úřad a zasedací místnost tehdejšího MNV.

 

V roce 1956 byla v obci zřízena mateřská škola pro 20 dětí, za kterou po zbourání staré požární zbrojnice byl vybudován kolotoč, houpačky a ostatní nářadí pro dětské hry. V tomto roce došlo také k založení JZD, které bylo v osmdesátých letech integrováno do Stonařova, nyní AGRO Stonařov. Postupný nárůst životního standardu po válečných letech byl v obci na přelomu 50. a 60. let ve znamení začátku stavby skupinového vodovodu a budování chodníků a kanalizace. Kolem státní silnice bylo v roce 1967 zapojeno veřejné osvětlení, což zvýšilo bezpečnost provozu na této komunikaci a v neposlední řadě i přispělo k hezčímu vzhledu obce. Roku 1969 začala výstavba víceúčelové budovy (dnešní Kulturní dům, Hostinec a sídlo obecního úřadu), která byla v září 1972 dokončena. Sídlil v ní MNV, poštovní úřad, sklad CO, pohostinství a kanceláře JZD.

Stavba víceúčelové budovy.

 

 

Téhož roku byla na domě č.p. 41 odhalena pamětní deska Františce Jelínkové, významné naší rodačce.

 


V roce 1974 bylo přistoupeno k výstavbě vodní nádrže z Horního rybníka. Staré koryto bylo úplně zavezeno a potok přes školní zahradu veden jiným směrem. Dne 4. září 1975 postihla obec katastrofa, která neměla pamětníka. Stupňující se průtrží mračen začala voda ve středu obce stoupat, náves se ztrácela pod vodou a její střed pod státní silnicí se proměnil v jezero.

Vše bylo dovršeno protrhnutím hráze Farského rybníka (výška hráze 3,5 m). Voda dosahovala na návsi až do výšky 1,5 metru. Navečer nevydržela množství vody ani hráz Dolního rybníka (výška asi 6 metrů) a teprve poté začala voda opadat. Zcela zatopeno bylo 36 domů, mnoho dalších bylo podmáčeno. Celková škoda byla odhadnuta na 3 670 000 Kčs. Tato povodeň zdemolovala také stavbu vodní nádrže a pozdržela obnovu stavby až do roku 1979.

 


V tomto roce bylo zbudováno vývažiště pod nádrží, které spojovalo nádrž s obtokovým potokem, do něhož byla napojena kanalizace od ZŠ i horní část obce. Stavba nádrže byla dokončena v roce 1981. V osmdesátých letech se pokračovalo v budování kanalizace, vodovodu (stavba nových vrtů v okolí obce). V rámci požární prevence a z důvodů rekreace byla kompletně opravena požární nádrž. Velkou katastrofu zažila Dlouhá Brtnice v průběhu roku 1984, kdy došlo ke třem silným krupobitím, které zcela zničily úrodu a poškodily střechy všech domů v obci.

Stavba požární nádrže.

 

 

29. června 1985 zde byl uskutečněn první sjezd rodáků obce starších 40 roků.
Samospráva obce byla v osmdesátých letech ve Stonařově, samostatnou se obec stala až po komunálních volbách 24. listopadu 1990.
Na konci devadesátých let minulého století počala plynofikace obce a souběžně s ní také kabelizace telefonní sítě. V současné době je Dlouhá Brtnice plynofikována ze 100%.
Rok 2000 byl pro místní věřící občany velmi smutný. V březnu byl vykraden farní kostel a v prosinci zemřel místní kněz p. Augustin Opravil, který v tomto kostele působil více než 40 let.
V průběhu roku proběhla kompletní rekonstrukce rychlostní komunikace I/38 mezi Jihlavou a Znojmem.
V roce 2001 byla uzavřena smlouva s krajskou hygienickou stanicí o provádění rozborů pitných a užitkových vod za účelem sledování kvality H2O, která je dobré kvality, ale vzhledem k vyšším hodnotám dusičnanů není vhodná jako voda kojenecká. V červnu tohoto roku se uskutečnil v pořadí 3. sjezd rodáků obce.
V roce 2002 obdržel starosta obce Luboš Krátký z rukou předsedy dolní komory parlamentu Václava Klause nové symboly obce - znak a prapor.

 

Znak obce.

Předání symbolů.

Prapor obce.

 

V průběhu léta 2002 proběhla kompletní rekonstrukce silnice v obci směrem na Pavlov. Souběžně s touto rekonstrukcí bylo opraveno kanalizační potrubí a podél celé silnice v obci byly přeloženy chodníky. Vzhledem k tomu, že tato rekonstrukce byla finančně nákladná, byla odložena plánovaná rekonstrukce požární nádrže až na rok 2003.

Velké množství historických fotografií naleznete
v naší historické fotogalerii.

obec dlouhá brtnice