Sbor dobrovolných hasičů Dlouhá Brtnice

Hasičská kronika České ústřední jednoty hasičské a Zemské slezské jednoty hasičské z roku 1898

Obec

Obec Dlouho – Brtnická čítá 125 domů s převládající krytbou šindelovou, křidlicovou a částečně doškovou. V obci jsou 2 obchody zbožím smíšeným, 3 hostince, několik živností řemeslných (bednářská, krejčovská a obuvnická), kovárna a 2 vodní mlýny; z hlavní části provozuje se polní hospodářství. Obec leží v údolí na říšské silnici mezi Jihlavou a Želetavou, kdež jest okolí pahorkovité s přiměřenými úrodnými rolemi, lukami a pastvinami, obklopeno jsouc jehličnatými lesy.

Založení SDH

Sbor dobrovolných hasičů založen byl r. 1888 (na základě schválených stanov vys. c. k. místodržitelstvím ze dne 2. prosince 1888 č. 37 712) a zakladatelem jeho byl p. Frant. Křivánek, nadučitel v Dlouhé Brtnici, nar. 1. prosince r. 1850 v Telči na Moravě. Jako mladík 19tiletý působil co hasič při zřizovacím hasičském spolku v Telči r. 1869 a od té doby snažil se hasičské sbory podporovati. Když obec Dlouho – Brtnická byla každoročně od sl. c. k. okr. hejtmanství vyzývána o předložení "Výkazu hasičského nářadí", tu roku 1884 utkvěla mu myšlénka v Dlouhé Brtnici zaříditi sbor dobrovolných hasičů. Však narazil tu na velký odpor, nemaje v celé obci ani jediného občana, jenž by jej byl trochu podporoval.

Po dlouhém namáhání vypracoval stanovy, doufaje, že snad nějakého příznivce myšlénce své získá; však marné bylo vše. Nedával se odporem tímto odstrašiti a pracoval zase dva roky marně. R. 1888 na jaře žádalo sl. c. k. okr. hejtmanství tenkráte důrazně - "Výkaz hasičského nářadí", jakého v obci ani za halíř nebylo. Na základě tohoto výkazu navrhl p. Fr. Křivánek starostovi obce, že by podal žádost za podporu k J. V. císaři Pánu a pak z toho obnosu že se může něco poříditi, aby vyhověno bylo úřadům. Starosta obce svolil a žádost téhož dne podána. Podpora od J. V. císaře Pána přišla, však s poznámkou "Jen k účelům hasičským". Tu obecní výbor naznal, že nyní se musí s hasičským sborem začíti, když jemu práce ulehčena; načež od obce stříkač a nejnutnější nářadí pro sbor zakoupeno. Téhož času r. 1888 byl Josef Brabenec, rolník, starostou obce a v obecním výboru byli: Martin Hrůza, Josef Háva, Josef Plott, Václav Pospíchal, Jan Redermacher, Václav Šindelář, František Vokřínek a dp. farář Ferd. Hotový.

Podpůrné přízně ku založení sboru bylo dodělati se těžko, poněvadž zavedením samostatné správy duchovní a zbudováním chrámu Páně a fary v Dlouhé Brtnici, ku kterémuž účelu byla obec nucena učiniti půjčku splatnou do padesáti let, pak nutným zvětšením školní budovy r. 1888 povstala zdejším poplatníkům značná břemena na dlouhou řadu let. Dále obec Dlouho - Brtnická přispívá na vydržování p. faráře ročním obnosem 200 zl. r. č. Nad to vše pak zuřil ve zdejší obci několikráte velký požár, který zničil r. 1881 17 domů, r. 1883 2, 1886 11 a r. 1887 2 domy. Tímto neštěstím dosáhlo zadlužení zdejších osadníků nejkrajnějších mezí. Ačkoliv vůči takovým požárům naléhavou bylo nutností, aby se v obci zřídil sbor dobrovolných hasičů, bylo tak učiniti velmi těžko, an se nedostávalo potřebných prostředkův.

Tu vypracoval stanovy p. Frant. Křivánek, nadučitel, přes veškeré úsilí ku zařízení sboru, načež schválení došly. Členů zpočátku mnoho se nehlásilo, avšak přece po mnohém přemlouvání utvořil se sbor hasičský ze 24 členů; po většině byli to členové starší rolníci neb živnostníci. Mezi mladší generací jevilo se ještě málo lásky k tak důležitému podniku.

Za velitele zvolen p. Frant. Křivánek; tento na jaře r. 1889 uvedl sbor v úplnou činnost, kteráž se rozvíjela pozvolna, poněvadž se potkávala původně se značným odporem nejen u ostatního obecenstva, ale i u členstva samého, jelikož získati naprosté kázně při celkovém bídném smýšlení ve sboru hasičském a nepřízni mezi obecenstvem dodělati se bylo těžko. Když svoláno cvičení, buď nikdo neb málo členů se dostavilo, ba ani přílbu mnozí nechtěli na hlavu vzíti; styděliť se. Ponenáhlu však s poukazováním na jiné sbory hasičské sbor sílil. Při založení sboru byli činnými členy: Josef Plott st., Josef Plott ml., Jan Fortelný, Martin Hrůza, Václav Tomándl, Jan Jirsa, Jan Novák, Ant. Novák, Jan Doležal, Josef Štancl, Frant. Štancl, Emanuel Petrák a Frant. Vokřínek. Sbor trvá deset roků.

Rozvoj SDH

Jak již podotknuto, nebylo z počátku veliké lásky ku sboru, z čehož vysvítá i malé účastenství, jakož i činnost při cvičeních dvakráte v měsíci pořádaných. Až dosavadní velitel Frant. Křivánek, vida přece tak malý zdar svého úsilného působení vzdal se konečně své funkce v roce 1893, poněvadž pozoroval, že mnozí členové by rádi byli veliteli. Po vystoupení p. Fr. Křivánka počal sbor klesati. Tu nově zvolení funkcionáři vidouce svůj nezdar a že by se sbor mohl rozpadnouti, vzali útočiště k panu Fran. Pokornému, místnímu obchodníku s prosbou, by se ujal sboru a veškeré písemné práce by jim konal. Pan Frant. Pokorný přání sboru vyhověl, načež ihned počal se zdarem pro sbor pracovati a přistoupil téhož roku 1893 za činného člena; pak při nastávající volbě zvolen byl za předsedu sboru. Maje značnější vliv na mladší i starší soudruhy své, důtklivým slovem působil v rozvoj tehdejšího sboru hasičského.

I on měl značné nepřátely v působení svém, kteří jej několikráte denuncovali, však přes to vše odolal veškerým jemu v cestu kladeným útokům a postaral se všemožně o materielní blaho spolku, neboť stále se ohlížel, kde by jen nějaký příjem sboru kynul. Na různé jím podané žádosti zbavil sbor veškerých dluhův a ze zbývající hotové částky opatřil též výzbroj, nutně scházející nářadí a pracovní oděv, takže sbor o 10 nových členů rozmnožen a plně vyzbrojen byl. Vida celý sbor blahodárnou činnost působivého muže, jmenoval ve valné schůzi dne 23. prosince r. 1894 vlct. p. Frant. Pokorného, obchodníka a člena obecního výboru za neocenitelné zásluhy, jichž si o rozkvět tohoto sboru získal, jednomyslně čestným členem. V téže valné schůzi jmenován byl vlct. p. Frant. Křivánek, nadučitel, choreant a c.k. pošmistr, za jeho zásluhy, jichž si o založení sboru získal, čestným členem. P. Frant. Křivánek vida teď, že sbor jest dokonale zřízen se vzájemnou láskou bratrskou, i úctu že chovají členové ku svému zakladateli sboru, vstoupil opět za činného člena sboru koncem r. 1897.
Nyní jest předsedou sboru p. Frant. Pokorný, obchodník, náčelníkem Frant. Křivánek, nadučitel, a jednatelem Jan Novák, kovář. Po odstoupení p. Frant. Křivánka z velitelství r. 1893 zvolen byl p. Jan Fortelný, mistr krejčovský, za podnáčelníka, jímž podnes potrval a osvojil sobě dovednost náčelníka, tak že náčelníci nově zvolení až po dnešní dobu zcela velení z hlavní části mu svěřili, načež on se postaral o další řádný rozvoj ve velení s vlastní duchapřítomností a rázností.

Členy sboru jsou: Jan Florian, Matěj Novotný, Jakub Mátl, Karel Plott, Frant. Fortelný, Frant. Pricl, Jan Fortelný, Václav Pospíchal, Jan Pricl, Jan Krátký, Matěj Hochan, Ant. Novák, Ant. Pospíchal, Jan Novák, Jan Pokorný, Josef Štancl, Tomáš Tomándl, Jan Brabenec, Ant. Barák, Jan Štancl, Frant. Marván, Ludvík Kružík, Josef Štefl, Václav Sochor, Josef Štefl, Josef Kříž, Frant. Fortelný, Václav Tomándl, Ant. Štancl a Čeněk Háva.

Sbor má čtyřkolovou stříkačku soustavy dvoukuželové v průměru 110 mm, berlovku a 140 m hadic, střechový žebřík čtyřdílný a 3 jasanové žebříky s háky kamzíkovými, 34 přilb s pásy, 7 bouracích sekyrek a 2 úplně vyzbrojené pásy lezecké, vše v úhrnné ceně 1000 zl. Sbor súčastnil se dosud těchto požárů: v r. 1889 v Urbanově, r. 1893 na Votíně, ve Stonařově a Hladově, v r. 1895 v místě samém, v r. 1897 na jaře v Opatově, pak později i v místě samém.